Naše cestování po Japonsku se blíží ke konci. Poslední den před odletem jsme proto vyrazili do Tokia.
Cestou jsme se zastavili v chrámu velkého bronzového Buddhy Kamakury, který měří téměř 11,5 metru. Tyčí se tu obdivuhodně dlouho, už od roku 1252. Ještě mnohem dříve tu stával dřevěný Buddha, ale když nevydržel nápor jedné z místních bouřek, rozhodli se zdejší postavit poněkud bytelnější sochu z bronzu. Okolo bronzového Buddhy stával kdysi chrám, ale na konci patnáctého století ho odnesla přílivová vlna a Buddha sedí od té doby na otevřeném prostranství.
Hlava Buddhy je vidět už od vchodu do chrámu a ačkoli jeho velikost není nijak závratná, obklopuje ho zvláštní atmosféra klidu a harmonie. Oči má zavřené, ale jako by si byl vědom všeho, co okolo něj děje.
Cestou k Buddhovi jsme procházeli chrámem Hesedera. V tomto chrámu se nachází mnoho malých bůžků, svatých ochranitelů cestovatelů a opuštěných dětí. Je tu i dřevěná socha bohyně slitování nebo jeskyně s mnoha menšími učedníky Buddhy. Všechno je obklopené krásnými zahradami a stromy.
Největší zážitek z Tokia si odnášíme ze čtvrti Akihabara, která je vyhlášená jako centrum anime, manga, počítačových her a jejich příslušenství. Celá čtvrť vypadá jako jiný svět plný barevných krámků a po ulici se pohybují postavičky z japonského anime. Konají se tu i různá setkání a premiéry anime a manga, nicméně tahle část Tokia dost náročná, protože je pravým opakem klidných chrámů, které mají za cíl upokojit mysl a vyvolat klid v duši.
Den jsme zakončili v hotelu u letiště v Naritě, abychom to zítra měli blízko. Skoro se nám nechce domů, ale náš pobyt v Japonsku končí a my doufáme, že jste si naše dobrodružství užili alespoň zčásti tolik, jako my.
Zdravíme všechny Matcha Tea fanoušky a někdy zase na shledanou,
Leoš a Štěpán
